Leden 2010

Pomožte také - chudinky zvířátka to si nezaslouží :(

30. ledna 2010 v 8:37 | J.



©" alt="[pomipo.blog.cz] ©" class="center"]Seznam petic: Děkuji za tvůj zájem pomoci zvířátkům, které tvou pomoc potřebují... Jsem ráda, že ještě nevymřeli hodní lidé s dobrým srdcem...

Miláčku.... :(

30. ledna 2010 v 2:44 | J. |  videa

Scházíš mi šelmičko!

27. ledna 2010 v 19:47 | J. |  videa

Proč Tě miluju?

27. ledna 2010 v 19:41 | J. |  básně
Den bez Tebe,
je jako bych umřela.
A hodina je,jako
bych nic neměla!

Tobě je jedno, jak vypadám,
jestli krátký, nebo dluhý vlasy mám!

Když byl jsi jen můj kamarád,
to promin mi ten hřích,
já začala Tě milovat,
Tvůj hlas a Tvůj smích.

Ty jsi slunce
co rozzáří mi den,
A taky měsíc,
co uchrání můj sen!

Krásný nejsi, to bych lhala,
však příroda něco do sebe Ti dala!
Ty znamenáš celý můj svět,
a pro mě jsi ten nejkrásnější květ!

Když něha Tvá dotýká se nebe,
a Tvůj úsměv dotýká se hvězd!
Tak já vím, že už nebudu nikoho milovat jako Tebe!
A ty hvězdy, chci Ti k nohám, snést

Zapomenout? Jak mám zapomenout?

19. ledna 2010 v 4:02 | J. |  básně
Zapomenout? Jak mám zapomenout?
Tvé doteky? Tvé polibky? A Tvá slova?
Vrátit bych to chtěla, neváhala bych
zas a znova....

Zapomenout? Jak mám zapomenout?
Na společně strávené dny?
Tys byl můj rytíř
a mě nezbyly už ani sny!

Zapomenout? Jak mám zapomenout?
Na sny a plány co jsme měli?
Najednou jako kdybychom
úplně zapomněli!

Zapomenout? Jak mám zapomenout?
Já byla jen s Tebou štastná!
Tys mi dokázal,
že láska je krásná a slastná!

miluju tě

14. ledna 2010 v 19:13 | J.
miláčku to je náš avatárek




chybíš mi

14. ledna 2010 v 17:52 | J.

miláčku to je náš avatárek




Posledních pár řádek, budeš mi šelmičko moc chybět :(

13. ledna 2010 v 19:21 | J.
Děkuju Ti za všechny dny, kdy jsem s tebou být směla.

Jsi ten nejlepší a nevím kolikrát to potřebuješ slyšet?!

Je konec, vím, že tě už nikdy neuvidím, a není to snadné!

Vědět, uvědomovat si, že odcházíš z mého života,

ale to už nezměním. Asi je vážně lepší spolem nebýt,

tolik si neubližujeme! Jsem vždy já vinna a vinna

láskou lásko zůstanu! Nevím jak překonám první minuty,

hodiny a týdny. Vim, že mi dá čas zapomenout!

První minuty, hodiny, týdny i měsíce budou moc těžký,

ale lepší, než bych trápila Tebe, vim, že mě už nemiluješ.

Nech mě zapomenout, lepší to bude, než se oba trápit,

Ty ve vztahu, v kterým být nechceš a já Tvým odmítáním.

Dej mi čas, ozvu se Ti, nebo mě na Tobě záleží a budu

chtít vědět, že jsi v pořádku! Hodně štěstí šelmičko

a mě vážně chybí i to debilní icq s Tebou natož kratoučká sms od Tebe!

Miluju Tě, milovala a milovat budu!

Nikdy na Tebe nezapomenu, ale já vím, že Tvé srdce patří jiné,

vždyt jsi mi sám napsal sms, kde to bylo jasně napsané :'(

Že jsem měla pravdu a pravdu mám a mít budu!

A ted nežárlim, Ty víš, že bych Ti přála štěstí

a že bych možná já byla víc štasnější než Ty, vidět Tě štastného i s jinou!

Ale sliby a falešná hra na lásku bolí, víš, to si totiž pak něco slibuju!

A Ty se mě nesnažíš ani zastavit, bo něco vymluvit a proč?

Protože mám pravdu! Jen mě mrzí, že jsem Tě ztratila napořád!

Budeš mi chybět i jako nej kamarád, jak mi moc chybíš už ted!

Hodně štěstí a plno lásky. Nelituju těch citů, ted jen lituju,

že jsem ztratila nejlepšího přítele a i kluka, kterého jsem kdy měla!

nezapomen, že tě milovat jen tak nepřestanu,

a kdykoliv budeš potřebovat, pořád tu pro Tebe jsem a budu,

ale ty jsi až moc hrdý šelmičko, než abys řekl.

Muck a tak moc bych ted potřebovala od Tebe obejmout!

Sbohem!

A přece....

13. ledna 2010 v 19:19 | J. |  básně
Klopím svůj zrak k zemi,
své prosby vysílám k nebi.
Lásko, nepřestávej mě milovat,
své srdce, co víc ti mohu asi darovat!?
Pocit štěstí, které pluje, chtěla bych chytit do dlaní,
zatím láska k Tobě, mě snad jen k šílenství dohání!
Mám pocit, že ubývá nám lásky,
že už ani nechceš, hladit moje vlásky.
A přece jsi radost mého života, jsi závan letní noci,
jsi jitro, které procitá, a já zůstávám tak bez pomoci!
A přece jsi světlo, co mě v temnotě umí hřát,
a tak snad já víc si nemohu ani přát!
A přece jsi společnost v mé samotě,
a já tak konečně nepropadám své prázdnotě!
A přece měníš mi nebe podle přání,
i tak jsi hvězda, co sny moje chrání!
A přece jen s Tebou umím být štastná,
s tebou lásko, láska jinak mi chutná.
A přece krásná je ta naše doba,
kdy radost někdy střídá zloba.
A když zrovna svou lásku mi dáváš pocítit,
tak ten okamžik bych chtěla navěky zachytit!
A přece trpká je a krásná zároven!
Moje srdce plane po Tobě jak pochoden
! A přece jen pro tu lásku, stojí za to žít,
a já si jí snad nikdy neměla ani zasloužit!

Klikačka blogu

13. ledna 2010 v 0:06 | J.



Děkuji...

9. ledna 2010 v 2:50 | J. |  básně
Děkuji Ti
za ta
slova,
za dotyky,
co chci cítit znova.
Za polibky
dlouhý,
za sny mojí
touhy
děkuji za chvíle,
kdy láska bolí mě,
ale mile...
Děkuji za naději,
že v lásce
já snad uspěji.
Za každé ráno,
jenž s Tebou
je mi dáno.
Za každé usínání,
našich těl
dotýkání.
Za každou
probdělou
noc,
stýská se mi
lásko...
...moc!

Toužím....

9. ledna 2010 v 2:49 | J. |  básně
Toužím...
abych každý den
s Tebou být směla...


Toužím...
dotýkat se
každého kousku Tvého těla...


Toužím...
rty dotýkat se
Tvých něžných rtů...


Toužím...
vpíjet se
pod Tvá víčka do Tvých snů...

Ty jenž...

9. ledna 2010 v 2:48 | J. |  básně
Ty jenž...
dnem i nocí
do mých snů se vkrádá....

Ty jenž...
ze všech lidí na světě
já nejvíc mám ráda....

Ty jenž...
zcela zaslepil
můj cit....

Ty jenž...
bez něj
já už nedokážu žít...

Opatrně našlapuji do trávy bosa...

9. ledna 2010 v 2:47 | J. |  básně
Z okna dívám se
na nebe.
Je mě jen půlka
bez Tebe.

Znova opakuje se
mi sen.
Pojd, vyjdeme si
spolu ven.

Opatrně našlapuji
do trávy bosa.
Maličko na nohy, zastudí
mě rosa.

Nepatrnej pohled, Tvých
očí zachytím.
V ten okamžik, zvláštní
pocit ucítím.

Vnímám, že očima
mě spaluješ.
V ten moment, nepochybuji,
že mě miluješ.

Vstaneš, a blíž
ke mně přistoupíš.
S pohledem do mých očí,
mě políbíš.

Něžně svými rty, mých rtů
se dotýkáš.
Jak miluješ mě, tiše,
přitom zašeptáš.

Taková chvíle pro mě
moc znamená.
Konečně kolem nechodí,
láska bez jména!

Dáma mého pána

9. ledna 2010 v 2:46 | J. |  básně
Ulehám na lože,
sama to protože,
neví o mých citech,
ani o pocitech,
stále hoří svíčka,
zavírám svá víčka,
vidím ve tmě písmena,
složená jsou do jména,
to jméno dobře znám,
srdce mého je to pán.
O mém pánu mám já sen,
přeju si, aby nepřišel už den.
At sen mi navěky zůstane!
"O miluji Tě, můj pane!"
Noci černá zůstan dál!
Vím, jen sen se mi to zdál.
Tuto noc já nebyla sama,
já byla mého pána dáma.
Miluju dotek jeho dlaní,
jen jeho já budu ted paní!
Polibek jeho na rtech mých,
roztál jako lonskej sníh.

Strašně moc mi chybíš

9. ledna 2010 v 2:44 | J.
Na dně moře leží lastura,
v níž je ukrytá
perla....

Na dně mé duše leží srdce,
v němž je ukrytá má
láska...

...a přesto jsem smutná...

Má ústa jsou zavřená a přesto křičí do samoty
...Tvé jméno...(Jane)
a pláčou po Tvých rtech...

...Strašně moc mi chybíš!...

Kapka deště, co líně steče Ti za límec....

9. ledna 2010 v 2:44 | J.
Zavřu oči a vidím Tvou tvář,
bojím se jí dotknout, pohladit,
bojím se, že se rozplyneš, jako dým.
Chci políbit Tvé rty, tak plné a vášnivé.
Propaluješ mě očima.
Podíváš se a já se chvěju.
Když se dotýkám Tvé kůže,
Tvého těla, polije mě horko a zima.
Po těle mám husí kůži
a v tu chvíli si přeju být kapkou deště,
co líně steče Ti za límec!

Jsi rosa

9. ledna 2010 v 2:43 | J.
Jsi rosa
co se třpytí
na listu
růže..
můj kousek
rozechvělé
kůže.
Paprsek slunce,
co hřeje mě,
když
zimou se třesu...
Jako rosa,
(co uhasí mou vášen)
na listu růže
co roste
u útesu.