Květen 2010

Ukradl jsi mi lásku!

31. května 2010 v 6:40 | J. |  básně
Ukradl jsi mi lásku,
zloději!
To se nedělá!
Tomu se nesměji!
Okamžitě vrať mi jí
zpět,
kdybys alespoň láskou
mě sněd!
Ukradl jsi mi lásku,
zloději!
Ani mý přátelé
se tomu nesmějí!
Nařizují Ti její
okamžitý návrat!
Jen pohled do očí
a mám zas závrať!
Ty jeden zloději,
vrať mi mou lásku!
A nenechávej můj
život v sázku!

Kreslím, maluju si Tvé rty.

31. května 2010 v 6:39 | J. |  básně
Kreslím,
maluju si
Tvé rty,
jen mé
nepovedené
črty.
Přivírám svá
víčka,
zajiskřila
hvězdička,
náhlé závratě,
milovat,nebo
nechat Tě?
Zníš jako
můj vzdech.
Já klesám
v ohledech
Tvého cíle,
zdolali jsme
snad i
míle...
Mrazíš,
já se chvěju,
osudu možná
i směju.
Milovat, toužit
a chtít,
znamená
životem jít.
Máme svá
tajemství,
neopustíme
ta království!

Jen jedno srdce...

31. května 2010 v 6:39 | J. |  básně
Jen jednou,
může srdce
milovat.
Jen jednou
člověk srdce
darovat.
Tvé city
a i Tvůj
ůsměv,
dokáže zahnat
lidský
hněv!
Jen jedna
touha pravá
existuje.
Jen jedna
dívka co
opravdu Tě
miluje!
Jen jedno
srdce
a Ty...
... jeho
vládce!

...už zase!

31. května 2010 v 6:38 | J. |  básně
Utéci mlhám...
...nevím kam prchám...
utéci před sebou,
a nebo za Tebou...
směsice doteků...
…..nářků....
i zázraků...
dostihla mě
v čase,
ano znova
...už zase!
Proběhnutá
myšlenka,
já byla Tvá
milenka.
Pocit anděla,
já se jen zasněla,
Pocit Tvůj,
Prosím stůj...!
Utápím se,
...už zase!
V čase bolesti,
v lidské neřesti.
Topim se
bez vody,
podivné náhody.
Prázdná slova
jsou...
...za mnou tiše
jdou...
za Tebou,
...slyšíš...kroky?
Tvé nároky...
...už zase...
podléhám
Tvé kráse!
Dej mi prožít
...Tebe...
Tobě prožít
dám...
já...
...sebe...!

Možná...

31. května 2010 v 6:37 | J. |  básně
Až přijde večer a po něm noc,
tak si já něco přeju strašně moc.
Jak zavřeš víčka a půjdeš spát,
já se ne Tebe přijdu tajně podívat.
Podívám se, nahlédnu do Tvých snů
a možná i poznám, kdo patří do Tvých dnů.
Kéž bych zjistila, že Tvým snem jsem já,
byla bych tak možná i láska Tvá.
Kdyby Ti tak na rtech utkvělo mé jméno,
a já slyšela Tvůj hlas, říkat má Jano.

Utápím se ve svém vzdechu!

31. května 2010 v 6:36 | J. |  básně
Kde jsi lásko?
Kam ses jen mi ztratil?
Bez Tebe,
jako svět by se mi hroutil!
Kam jsi zmizel,
tak z nenadání?
Prázdno mám
a pusto je i v mých dlaní.
Srdce běduje si
v samotě,
opuštěné, pochoduje
v žebrotě.
Bez Tebe se nemám
vůbec na co těšit!
S Tebou jako by
se můj život začal lepšit!
Ale není Tě vidno,
ani slechu,
utápím se ve
svém vzdechu!
Ach... lásko tak
moc mi chybíš,
a tou nejistotou
mě i hubíš!

Otevíráš dvířka do mých snů...

19. května 2010 v 21:25 | J. |  básně
Šťastná jsem, když můžu být Tvoje,
jen Tobě patří srdce moje!
Čas se pro mě zastavil,
když na chatu si mě oslovil.
Mé srdce držíš ve své dlani.
Čím kupředu,snad láskou jsme hnáni?
Tím, že patřím do Tvých dnů,
otevíráš dvířka do mých snů.
Už jen toužím, aby jsi mě postrádal,
a své srdce též mi věnoval!

Kousky lásky...

19. května 2010 v 21:24 | J. |  básně
Chtěla jsem víc, než mám,
někoho, komu svou lásku dám!

Na lásku už nevěřím, teď jí cítím,

láska je mým životním kvítím.

Teď už nejsem sama a Ty sám,

jsi jediný, komu svou lásku dám!

Ty máš mě a já mám Tebe,

stejně jako slunce má své nebe.

Kousky lásky ve mě ukládáš,

jsou to ty chvíle co mi dáš.

Cítím lásko blízkost Tvou,

miluji Tě a ne jen náhodou!

Já mám štěstí, že poboku Tě mám,

teď Ti něco povím a Ty pochopíš sám.

Žádnejch z mých dnů bez Tebe nic neznamená,

vedle Tebe cítím se já spokojená!

Jsem kousek Tvého já,

jsem blízká i Tvá vzdálená.

Jsem jedna z Tvých cest,

tak nech se mnou vést.

Jen jeden den s Tebou je pro mě tisíc dnů.

19. května 2010 v 21:05 | J. |  básně
Kytici růží za dveřma mám,
kartička v ní, ať lásku Ti dám!

Tolik nečekaných náhod, tolik zvláštních cest,

Tebou se lásko voňavá, životem nechám vést!

Toužím jediného věrně milovat,

Toužím už nikdy neplakat!

Stači jen malý náznak a hlavu z Tebe ztrácím.

Lásku, něhu, sny i touhu ráda Ti vracím!

Mně ke štesti naprosto stači,

vědět, že Tvé srdce s mým stejně kráčí!

Zkus zapomenout na všechno zlé,

i když cítíš, že to bude nestálé!

Jen jeden den s Tebou je pro mě tisíc dnů.

Jen jeden sen s Tebou je pro mě tisíc snů.

Když jsi při mě, pojď a drž mé v náruči!

Ve Tvých rukou cítim se v naprostém bezpečí!

Mám štestí, protože Tě lásko mám!

Děkuju náhodam za to, že Tě znám.

Sen o Tvé tváři...

19. května 2010 v 21:04 | J. |  básně
Sen o Tvé krásné tváři se mi zdál,
krásně ses na mě lásko smál.
Budeš se mi zdát i tuhle noc?
Přála bych si to strašně moc!

Při vzpomínce na Tebe,

má mysl vznáší se do nebe
a při té vzpomínce lásko moje,
vím, že já jsem jenom Tvoje!

Přitahuješ mě svým pohledem,

snad jsi i mým krásným osudem,
Ptám se sama sebe čím dál víc,
jestli mě máš rád, nebo necítíš nic?!

Posielam za tebou..

19. května 2010 v 21:02 | J. |  básně
Slova svojej lásky posielam za tebou,
schované na krídlach malých anjelov.
Neviem, či vieš ,
neviem, či odpovieš.
Keď neveríš, že ťa milujem naozaj,
tak do očí sa mi pozeraj!
Možno v nich moju lásku uzrieš,
možno konečne mi podlahneš!

Pocit....

19. května 2010 v 21:01 | J. |  básně
Pocit z Tvého obejmutí,
pocit co mě nikdy nedonutí,
zavírat před Tebou oči.
Pocit, co hlavu mi točí.

Pocit, že se podívám,

pocit, že se Tě i dotýkám
Pocit, že já nejsem Ty
pocit, že zachytím Tvé doteky.

Pocit, že patřím Ti celá,

Pocit, že s Tebou žít bych směla,
Pocit, že jsi můj život,
pocit, že patříš do mých novot.

Pocit ten pocit budu mít stále,

pocit, že vězíš v mé hlavě...

Věřím ve tvou lásku!

19. května 2010 v 21:00 | J. |  básně
Úsměv cos vykouzlil mi na tváři,
sen cos našel jsi mi ve snáři,
dotek, co daroval jsi mé kůži,
a lásku, co vyznal jsi mi růží.

Vše mi najednou moc chybí,

i Tvá slova lásky, co se mi tak líbí.
Přišel jsi do života, jako mé štěstí,
chvíle s Tebou byly plné slastí!

Když dívám se Ti do očí,

tak v krku hlas mi zaskočí,
nevydám ze sebe ani hlásku,
já pořád věřím ve Tvou lásku!

Očekávám Tvou přítomnost,

vzrušuje mě blízkost...
...Tvého rozpáleného těla,
moc bych Tě lásko chtěla.

Sen...

19. května 2010 v 20:59 | J. |  básně
Omámí mě pocit
vůně Tvého
.....těla,
Tvé srdce je tím,
co poznat bych ...chtěla.
Přivírám víčka a za nimi pluje
...sen,
že nejsi jen přání, ale i
můj všední ...den.
Propaluješ mě pohledem ...svým,
toužíš po mě, já to dobře
...vím.
Rozpačitě se usmívám,
zájem těžko ...ukrývám.
Srdce buší mi silně
a Ty hladíš mě ...vlídně.
Přistoupíš ještě blíž,
zašeptáš:......... "Já vím o čem sníš."
Pohladíš mě po tváři
v očích hvězdy Ti.... zazáří.
Nakloníš se a políbíš mé rty
....dlouze,
potom spolu podléháme naší ...touze.
Nechci, aby to byl jen
...sen,
tak pojď a za ruku mě ...vem!
Propluj se mnou životem,
vyhov už mým ...žádostem!

Mé srdce...

19. května 2010 v 20:58 | J. |  básně
Chtěla bych Ti věnovat
všechen můj čas.
Každou vteřinu
stýská se mi zas.

Když mě pro Tebe

nestačí jen jedna věta,
a tak k nohám Ti skládám
všechny poklady světa.

Skládám Ti k nim

svou lásku i srdce.
Nehraj si s nimi
a pevně je drž v ruce!

Toužím, aby mé srdce

vedle Tvého bilo.
Nechci trpět,
a aby jen o Tvém snilo!

Mé srdce si vedle Tvého

radostně poskočí,
když dotýká se ho tak
něžnou rozkoší.

Mé srdce jen

pro to Tvé bije,
i když vedle Tvého
občas těžko se žije!

Mé srdce

miluje Tebe nejvíce
a přitom zapomnělo
i na své ambice!

Mé srdce,když do očí

se Ti zadívá,
láskou k Tobě
se jen rozplývá!

Mé srdce umí být

šťastné jen s Tebou,
když Ty umíš ho milovat
s takovou něhou!

Mé srdce lásko,

lásku Ti slibuje!
Snad věříš,
že věrně Tě miluje! :-):-*

Chci slyšet, že nemusím odejít nikdy!

19. května 2010 v 20:57 | J. |  básně
Mám pocit, že bez Tebe
nedokážu nic,
s Tebou však
má můj život smysl!
Kde až může být konec
našich hranic?
Zapomeň na rozchod,
to je špatný výmysl!

Jak Tě mohlo napadnout,

že já chci konec?
Prostě nedovolím,
aby nám zazvonil zvonec!

Ptám-li se:

"A naše láska bude trvat dokdy?"
Není to proto,
abych mohla včas odejít!
To chci jen slyšet,
že nemusím odejít nikdy!
Tak ať Tě vůbec nenapadá,
že se chci rozejít!

Já nechci se Ti jenom zdát!

19. května 2010 v 20:55 | J. |  básně
Můžeš mě miláčku zahřát?
Studí mě slova přání nesplněných.
Kus sebe Ti dám už napořád,
necháme se unášet, jako lońský sníh.
Okouzlím Tě svým pohledem
a ukonejším svou touhou.
Lžou ti co tvrdí,
že spolu to nesvedem,
Vždyť staráš se o mě s
láskou i něhou.

Nemůžu žádat zimu,aby

nechala žít růže.
Nemůžu žádat třešeň,
aby plodila jablka.
Láska sladká i hořká
pokaždé být může.
A bolest lásky
nevyřeší ani zápalka!

Ale vim co můžu,

lásku svou Ti dát.
A nemusíš se bát,
já nechci se Ti
jenom zdát!

Jsi jasné světlo života..

19. května 2010 v 20:54 | J. |  básně
Jsi jasné světlo, skoro
v temné noci.
Jsi první pomoc
ve zničeném srdci!
Jsi mých něžných
snů víla.
Jsi mé lásky
ukrutná síla.
Jsi červánek
na nebi plující.
Jsi noční hvězda
neustále zářící.
Jsi jasné světlo
v temnotě.
Jsi srdce držící
při životě!
Jsi dokonalé
stvoření.
Jsi anděl
můj jediný!