Červenec 2010

Umírám touhou....

4. července 2010 v 3:28 | J. |  básně
Bez Tebe uvadám, jako růže,
chybí mi dotek Tvé kůže.
Umírám touhou,
dotýkat se zase Tvého těla,
jen Tebe jsem si přála,
Tebe jsem chtěla!
S Tebou den ve vteřině mi uletí,
bez Tebe přijde mi
nekonečně dlouhé, jak století!

Po Tvé lásce umírám touhou,
však jsem jen
Tvou kamarádkou pouhou.
Umírám touhou rozpůlit své srdce,
vyslovuješ mé jméno,
tak krásně sladce,
že se nebojím zasnít o Tvé lásce,
že se v Tvé mysli
vyrovnám kdejaké krásce!

Mám jediné přání....

4. července 2010 v 3:27 | J. |  básně
Svět se se mnou točí,
když pohlédnu Ti do Tvých očí.
Ne, nepošlu Tě do háje,
s Tebou mám pocit, že
vstoupila jsem do ráje!
Zajímá mě co cítíš,
ještě pořád z nezdarů mě viníš?
Scházíš mi, scházíš mi Ty
a tvé polibky,
schází mi ty naše rozbřesky.
Lásko mám velký strach,
že odloučení je náš velký krach!
Z úst vypouštím cigaretový dým,
nemáš to rád, dobře to vím!
Ten chomáček dýmu
mě uklidňuje,
tím, jak vzduchem si poletuje!
Mám jediný přání,
MILUJ MĚ,
ať to není jen zdání!




V dešti se mi ztrácíš.

4. července 2010 v 3:26 | J. |  básně
V dešti se mi ztrácíš,
ani netušíš,
jak moc mi scházíš.
V bouřce se bojim,
mám strach,
jsem písek,
proměnim se v prach.
Díky za ty sny,
co mívám.
Ptám se,
kde tě lásko mám,
tak málo Tě znám
a přece sebe i
srdce Ti dám.
Postrádám Tě
čím dál víc,
jako kdyby
z naší lásky zbylo nic.
Tak moc jsme se
přece milovali,
tak kde je láska,
co jsme si plánovali?
Tolik slov
a tolik zklamání,
je to snad
jen mé zdání,
že bys mě mohl
navždy milovat,
nač dál,
si to zapírat?
Jsem ráda,
když zůstáváš svůj,
vždyť víš,
že jsi jen můj!

Už je pozdě krájet čas.

4. července 2010 v 3:26 | J. |  básně
Srdce, láskou zmatená,
zklamaná Tebou nechtěná.
Bez Tebe minuty se vlečou,
s Tebou najednou rychle utečou.
Každý den chci Ti opakovat,
že jsi má láska,
která ruletou je v životě,
Ty jsi moje sázka!
Už lásku znám
a chapu co v Tobě mám.
Už je pozdě krájet čas,
když tyhle naše pocity
zůstali v nás.
V Tobě mám svou spásu,
skladáš ódy na mou krásu.
Přitom cítím se obyčejná
a neustále stejná!