Září 2010

Jsem tichým stínem Tvé věčnosti....

5. září 2010 v 8:03 | J. |  básně
Jsem tichým stínem Tvé věčnosti,
obhájcem Tvé věrnosti.

Jsem dým stoupající z Tvých úst,
Tvůj nekonvenční půst.

Jsem Tvá věčně mlčící otázka,
Tvá zodpovězená nadsázka.

Jsem šťasná radost ve Tvém oku,
Tvá smyslnost v rozkroku.

Jsem úsměv na Tvých rtech,
Tvůj poslední vzdech.



Léto - báseň do literární soutěže

5. září 2010 v 8:02 | J. |  básně
Ta ubytovna vypráví o setkání
dvouch zamilovaných lidí.
Všechny dveře, okna i zdi
pořád ještě před sebou to vidí.
Tohle nejspíš uslyšíš často:
"Štípni mě,snad to jen sen není!"
Bylo to krásné léto,
byl to čas překvapení.
Konečně cítila jsem Tvé
něžné doteky, Tvé pohlazní!
Svůj život jen s Tebou chci sdílet!
To každou holku od základu změní!
Krásně jsi mi hlavu poplet!
Bojim se , aby to nebyla....
...jen má vlastní doměnka,
a to loňské léto splnilo mi moje přání
a našlo mi blízkého člověka!
TEBE....!

Potřebuju

5. září 2010 v 8:01 | J. |  básně
Chci se dívat do Tvých očí
a líbat Tvé rty!
Plníš mi Tebou moje sny!
Potřebuju Tvou láskou být,
abych mohla šťastně žít!
Potřebuju Tvůj dotek dlaně,
aby na světě mi bylo krásně!
Potřebuju Tě miláčku,
Ty můj něžný čumáčku!
Chci Ti svou lásku dát
a svým tělem v noci Tě hřát!

Smuteční slzy

5. září 2010 v 8:00 | J. |  básně
Zavřu svou touhu víc do své temnoty,
propadám hlouběji do vlastní samoty.
Dlaně jsou zavřené a hladí přesto Tvou tvář,
v očích vidím nebesky temnou zář.
Zapomenout na Tvé doteky a Tvůj úsměv,
byls mého života největší objev.
Oči bez lesku roní smuteční slzy,
zapomínáš zas, znova a brzy!
Do srdce bodáš ostrou dýku,
Snadno propadáš tomuto zvyku!




Pálíš mě na kůži...

5. září 2010 v 7:59 | J. |  básně
Opět taji pod dotekem Tvých dlaní,
pálíš mě na kůži, chci být Tvou paní!
Plníš mé tělo nezkrotnou touhou,
roztávám pod Tebou Tvou něhou..
Toužebně ochutnávám Tvou kůži,
nikdo po někom jiném víc netouží!
Chci víc než co mám,
za Tebe klidně život dám!
Opřená o Tvou úžasnou hruď,
lásko prosím, ještě chvíli tu buď!
"Te quiero" miláčku,
pronikáš mnou pomaličku!



Ztrácíš se mi z dohledu....

5. září 2010 v 7:59 | J. |  básně
Nasedám a zpět odjíždím,
za své slzy se nestydím!
Ztrácíš se mi z dohledu,
svému smutku snadno podlehnu!
Zdá se, že bez Tebe,
v životě se mi nevede!
Bez tebe neumím žít,
s Tebou dá se krásně snít!
Pojď kráčej se mnou,
chci žít jen s Tebou!
Bez Tebe to nezvládám,
dát Ti mou lásku neváhám!




Znám nejkrásnější důvod...

5. září 2010 v 7:57 | J. |  básně
Znám nejkrásnější
důvod, pro co žít.
Je to Tvůj krásný smích.
Bez Tebe by můj život
smysl neměl,
kdyby jsi jen tušil,
kdyby jsi jen věděl!
Chi být tím,
čím Ty mít mě chceš,
chci jít tam,
kam Ty jdeš!
S Tebou jsem tím,
čím jsem!
S Tebou vím, že
to není jen sen!
Jak to ticho
někdy vnímáš?
Se samotou
se objímáš?

Chybíš mi,
můj živote....

Bojím se :-(

5. září 2010 v 7:56 | J. |  básně
Bouřka mi burácí nad hlavou,
co se to děje tak najednou?
Bouřka mi nahání strach,
nenechám to na sobě znát!
Bouřka je velice nebezpečná síla,
nenarodila jsem se, jako bouřky víla!
Bouřka je krásná a přesto vyžaduje respekt,
její burácení má na mě veliký efekt!
Bojim se :-(