Leden 2012

Odvaha

12. ledna 2012 v 12:16 | J. |  básně
Zbylo tak slov strašně málo,
proto ticho mezi námi nastalo.
Odvahu to chce, protože bolí,
jako když ránu sypeš solí.

Věčnost, naděje a slast hříchu,
ztrácí se ve zvuku mého smíchu.
Start, let a tuhé společné přistání,
žene nás v před touha po poznání.

Šeptáš cosi, že obdivuješ krásu,
již nepodepsal ani běh času.
Oba dva hledáme tu odvahu,
vyslovit naší společnou přísahu.

Jen stopy v písku zůstaly po ní,
neslyšeli jsme, že na nás zvoní.
Poznali jsme jak chutná naděje,
jak u srdce něžně oba zahřeje.

Vzpomínáš, co říkal jsi každého rána?
"Asi Tě bolím, jako otevřená rána."
Jsou slova nová, krutá i zoufalá,
však mně chybí vyslovit je odvaha.



Tichý šepot, se dotýká těla..

12. ledna 2012 v 12:14 | J. |  básně
Tichý šepot, se dotýká těla, pojďme si vzít, co osud nám dal....
Že jsi mojí duší a dýchám jen pro Tebe, život mi tiše zašeptal...

Každý den se učím něco nového. Dnes nazpaměť Tvůj úsměv...
Jsi tepot mého plačícího srdce, jsi v mém těle kolující krev...

Ptáš se : Kdo, že jsem? Já jsem nikdo, a já chci být jen Tvá ...
Zatím jsem jen samotná, trochu smutná a hlavně citlivá...




Budu Tvá dokud budou hvězdy padat z nebe.

12. ledna 2012 v 12:13 | J. |  básně
Možná jsi postřehl první sérii mých výzev.
Budu Tvá dokud budou hvězdy padat z nebe.
Chci být Tvým důvodem pro Tvůj úsměv.
Je těžké žít bez naděje, bez iluzí, bez Tebe.
Jsi největším zdrojem mé myšlenky. ..
Jsi jediným majitelem mého srdce.
Jsi jako důvod té největší tajenky...
Jsi ten, díky komu život chutná sladce...
Jen s Tebou chci dohnat své sny...
Křičím nahlas, že jsi pro mě všechno...
Jen s Tebou chci trávit všechny dny...
Bez Tebe v životě je hrozné chladno...

„PŘED BOUŘKOU JE VŽDYCKY TICHO“

12. ledna 2012 v 12:11 básně
Vyvřelá naděje z mojí horké mysli,
ticho rdousí, vědomí i můj spánek.
Kapky deště tančící na Tobě užasly,
užasl i Tvé vlasy cuchající vánek.

Ticho rozlité do naděje a mého snu,
v srdci však samý trn z Tvých růží.
Dnešní noc neusnu, jen tiše hlesnu,
konečně v tichu poznáš co mě souží.

Před bouřkou je vždycky ticho.
Přichází potichu na křídlech anděla.
Těžce polknu, polykám nasucho,
hrom, blesk já to prostě věděla!

"PŘED BOUŘKOU JE VŽDYCKY TICHO"